= Pacifik
Největší oceán na Zemi, mezi Asií, Amerikou, Antarktidou a Austrálií; plocha asi 180 mil. km2 (35 % povrchu Země, polovina plochy světového oceánu), střední hloubka 3 780 m, maximální hloubka 11 034 m (Marianský příkop, nejhlubší místo světového oceánu). – Spojen se Severním ledovým oceánem Beringovou úžinou, s Atlantským oceánem Drakeovým průlivem. Hranici s Indickým oceánem tvoří Velké Sundy a Malé Sundy a průlivy Torresův a Bassův. Nejčlenitější je pobřeží východní Asie, Aljašky, Kanady a jižního Chile. Mnoho tisíc ostrovů, největší jsou soustředěny ve východní části Tichého oceánu (Velké Sundy, Malé Sundy, Nová Guinea, Filipíny, japonské ostrovy).Největší struktury dna Tichého oceánu tvoří Severovýchodní pacifická pánev a Jihozápadní pacifická pánev; hlavní podmořské hřbety Jihopacifický a Východopacifický. Podél pobřeží kontinentů a ostrovů často hlubokomořské příkopy (Marianský 11 034 m, Tonžský 10 882 m, Filipínský 10 830 m). Místy vystupují nad hladinu skupiny podmořských hor, většinou sopečného původu (Havajské ostrovy). – Ve východní části Tichého oceánu převládají pasátové větry, při pobřeží Asie monzunová cirkulace s častými tajfuny, v mírných a subpolárních šířkách zejm. západní větry. Hlavní mořské proudy Severorovníkový a Jihorovníkový, oddělené Rovníkovým protiproudem (teče od východu k západu).
Největší oceán na Zemi, mezi Asií, Amerikou, Antarktidou a Austrálií; plocha asi 180 mil. km2 (35 % povrchu Země, polovina plochy světového oceánu), střední hloubka 3 780 m, maximální hloubka 11 034 m (Marianský příkop, nejhlubší místo světového oceánu). – Spojen se Severním ledovým oceánem Beringovou úžinou, s Atlantským oceánem Drakeovým průlivem. Hranici s Indickým oceánem tvoří Velké Sundy a Malé Sundy a průlivy Torresův a Bassův. Nejčlenitější je pobřeží východní Asie, Aljašky, Kanady a jižního Chile. Mnoho tisíc ostrovů, největší jsou soustředěny ve východní části Tichého oceánu (Velké Sundy, Malé Sundy, Nová Guinea, Filipíny, japonské ostrovy).Největší struktury dna Tichého oceánu tvoří Severovýchodní pacifická pánev a Jihozápadní pacifická pánev; hlavní podmořské hřbety Jihopacifický a Východopacifický. Podél pobřeží kontinentů a ostrovů často hlubokomořské příkopy (Marianský 11 034 m, Tonžský 10 882 m, Filipínský 10 830 m). Místy vystupují nad hladinu skupiny podmořských hor, většinou sopečného původu (Havajské ostrovy). – Ve východní části Tichého oceánu převládají pasátové větry, při pobřeží Asie monzunová cirkulace s častými tajfuny, v mírných a subpolárních šířkách zejm. západní větry. Hlavní mořské proudy Severorovníkový a Jihorovníkový, oddělené Rovníkovým protiproudem (teče od východu k západu).
Některé části Tichého oceánu jsou ekonomicky intenzívně využívány, např. při pobřeží východní Asie, Japonska a USA. Bohatá loviště ryb (u pobřeží Peru, Chile, Kalifornie, Japonska, Kurilských ostrovů; celkem v Tichém oceánu asi 50 % světového rybolovu). Místy těžba surovin ze šelfu. Rozsáhlé oblasti Tichého oceánu jsou však zcela liduprázdné (jihovýchodní část je největší souvislou vodní plochou bez ostrovů na Zemi).
Zdroj článku: http://www.odmaturuj.cz/zemepis/tichy-ocean/
